Život Emila Zátopka byl plný medailí, rekordů a zajímavostí
Emil Zátopek, (narozen 19. září 1922, Kopřivnice, Československo – zemřel 22. listopadu 2000, Praha, Česká republika), byl československý atlet, který je považován za jednoho z nejlepších běžců na dlouhé tratě v historii tohoto sportu. Získal zlatou medaili v běhu na 10 000 metrů na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 a tři zlaté medaile na olympijských hrách v Helsinkách ve Finsku v roce 1952 v běhu na 5 000 a 10 000 metrů a v maratonu.
Během své kariéry vytvořil 18 světových rekordů, přičemž rekord na 10 000 metrů držel v letech 1949 až 1954, jeho nejlepší čas byl 28 min 54,2 s; byl prvním běžcem, který překonal hranici 29 minut. Dále vytvořil světové rekordy na 5 000 metrů, 20 000 metrů, 25 000 metrů a 30 000 metrů.
Pro svůj neohrabaný běžecký styl byl Zátopek známý jako „skákající Čech“. S běháním začal v roce 1940, kdy byl při práci v továrně na boty vyzván, aby se zúčastnil závodu na 1 500 metrů. Přestože neměl dostatečný trénink, skončil druhý a poté se běhu věnoval naplno. Mezinárodní pozornost na sebe Zátopek poprvé upoutal v roce 1946, kdy se jako vojín československé armády vydal na kole z Prahy do Berlína, aby se zúčastnil závodu na 5 000 metrů v rámci mítinku spojeneckých okupačních sil, a zvítězil v něm.
Jeho nejlepším rekordem byl v roce 1951 běh na 20 000 metrů za 59 min 51,8 s. Na olympijských hrách v Helsinkách v roce 1952 vytvořil olympijské rekordy v běhu na 5 000 a 10 000 metrů a zaběhl do té doby nejrychlejší maraton. Za své úspěchy Zátopek vděčil především neortodoxnímu tréninkovému programu. Neustále experimentoval se svými tréninky a vyvinul intervalový trénink, techniku posilování vytrvalosti spočívající ve střídání náročných aktivit (v Zátopkově případě sprintů) s intervaly méně intenzivního (běh), který byl zpočátku terčem posměchu, ale nakonec se stal základem tréninkových režimů většiny sportovců.
Zátopek ukončil běžeckou kariéru v roce 1958, přestože zůstal oblíbenou mezinárodní osobností, proslulou svou skromností a sportovním duchem. Za kritiku okupace Československa Sovětským svazem v roce 1968 byl v roce 1969 zbaven plukovnické hodnosti v československé armádě a členství v komunistické straně. Po řadě podřadných zaměstnání mu bylo umožněno spolupracovat s Československým svazem tělesné výchovy a koncem 70. let byl spojen s Československým národním sportovním institutem. Byl ženatý (1948) s Danou Ingrovou Zátopkovou, olympijskou vítězkou v hodu oštěpem.
Zdroj: britannica.com