Válečné lodě za kapitalistickou Pepsi. V Sovětském svazu to bylo možné

Stala se Pepsi na krátkou dobu jednou z největších námořních společností na světě? Vše začalo v roce 1989, kdy norská lodní společnost vlastněná přítelem generálního ředitele Pepsi Donalda M. Kendalla oznámila, že zprostředkovala dohodu o nákupu sovětských válečných lodí a částečně za ně zaplatila Pepsi.

Byl vytvořen společný podnik mezi Pepsi, norskou firmou a sovětskou vládou, který měl obchod usnadnit, přičemž Pepsi si vzala 25 % prodejní ceny lodí jako platbu za sovětský dovoz Pepsi. O rok později podepsal Kendall další dohodu v odhadované hodnotě 3 miliard dolarů, tentokrát vyměnil Pepsi za vodku Stoličnaja a nejméně 10 sovětských lodí.

Obě dohody obcházely dlouholetou překážku obchodování se Sověty. Rubl byl nekonvertibilní, to znamená, že mimo Sovětský svaz byl bezcenný. Protože sovětská vláda měla neustále nedostatek směnitelné neboli „tvrdé“ měny, často se uchylovala k výměnnému obchodu za dovoz. Od roku 1972 směňovala vodku za sirup Pepsi, který míchala se sycenou vodou a stáčela do domácích lahví. Společnost Pepsi tuto dohodu přijala v domnění, že se jí výhoda prvního hráče vyplatí, až se rubl stane konvertibilním. Mezitím se vodka Stoličnaja stala méně žádanou, zejména poté, co ji američtí spotřebitelé bojkotovali v reakci na sovětskou invazi do Afghánistánu. To pomáhá vysvětlit, proč byly lodě v roce 1990 nabídnuty do obchodu.

Často se uvádí, že vlastnictvím těchto lodí se Pepsi stala jednou z největších námořních společností na světě. Ve skutečnosti nikdy nepřevzala plavidla získaná v rámci obchodu z roku 1989, která měla vždy připadnout norské firmě a ve skutečnosti byla poslána do šrotu, protože byla zastaralá. Pokud jde o dohodu z roku 1990, ta se zhroutila spolu se SSSR.

Zdroj: historyextra.com, redakčně upraveno