Přibližujeme se k řešení záhady zážitku smrti

Jeden z předních vědců zabývajících se smrtí (NDE – prožitkem blízké smrti) předložil zajímavou teorii o tomto jevu.

Zkušenost se smrtí (NDE) je smyslová zkušenost, která postihuje lidi, kteří téměř zemřeli nebo byli klinicky mrtví. Vzhledem k neustálému pokroku lékařské vědy (resuscitace) nejsou tyto zkušenosti neobvyklé. Podle průzkumu přibližně 8 milionů Američanů připouští, že zažilo vlastní smrt.

Pacienti, kteří zažili zážitky blízké smrti, často zmiňují, že viděli „jasné světlo na konci tunelu“ a že se také vznášeli mimo své tělo a dokonce cestovali na jiné planety. Mnoho lidí (nejen hluboce věřících) je přesvědčeno, že NDE je důkazem života po smrti. Profesor William Reville, biochemik z Cork University, navrhuje vědečtější zdůvodnění tohoto jevu.

Podle profesora Reville, zážitky ze smrti pravděpodobně odrážejí aktivitu umírajícího mozku, když hladiny kyslíku klesají a hladiny oxidu uhličitého narůstají současně.

„Četné zprávy o zkušenostech blízkých smrti a světel na konci temného tunelu mohou jednoduše odrážet hladinu kyslíku padajícího do sítnice, počínaje od okraje a pohybující se směrem ke středu, což spouští vidění tunelu.“ uvedl profesor.

Někteří věří, že zážitky smrti znamenají možnost lidského vědomí nezávislého na mozku. Profesor Reville to nevyloučil úplně.

„Vědomí bez těla dosud nebylo definitivně vyloučeno. Představuji si, jaké by to vzrušení bylo, kdyby takové možnosti dokázalo důsledné testování. Poté bychom si museli znovu představit mysl jako nějaký složitý elektromagnetický algoritmus normálně spojený s mozkem, ale také schopný odpojit se od této základny,“ – dodal profesor Reville.

Sam Parnia, ředitel výzkumu resuscitace na univerzitě Stony Brook v New Yorku, dospěl k závěru, že ve vzpomínkách lidí zažívajících NDE existovalo několik společných rysů. To zahrnuje: strach, vidění zvířat nebo rostlin, vidění jasného světla, prožívání násilí a pronásledování, pocit deja-vu, setkání s rodinou a rozpoznávání událostí po srdeční zástavě. Emoční zátěž těchto zážitků se pohybovala od hrůzy po potěšení. Za zmínku stojí přibližně 22 procent lidí, kteří hlásí pocit míru nebo potěšení.