Výzkum pražských vědců: Znečištěné ovzduší prý narušuje DNA ve spermiích
Znečištěné ovzduší má vliv na zhoršení genetických vlastností spermií, konkrétně na integritu chromatinu, tedy komplexu DNA a některých proteinů. Potvrdil to výzkum českých vědců, jehož výsledky 2. září na tiskové konferenci Rady pro životní prostředí Akademie věd ČR v Praze představil vědec Jiří Rubeš.
Výzkumníci sledovali vliv ovzduší na funkční a genetické vlastnosti spermií u skupin městských strážníků v Ostravě, Praze a v Českých Budějovicích. V Ostravě výzkumníci prokázali největší rozdíl v rámci dvou různých období. Rubeš uvedl, že plodnost mužů je velmi zranitelná, přičemž vliv má prostředí, ve kterém se člověk pohybuje, také životní styl či profese. Proto vědci provedli výzkum mezi městskými strážníky – nekuřáků, jejichž vyšetřili ve dvou obdobích – na jaře a na podzim 2019. Vědci pracovali s údaji, kdy průměrná čtvrtletní koncentrace karcinogenního PAU benzo [a] pyrenu v ovzduší v Ostravě v 1. čtvrtletí činila 4, 6 ng / m3, zatímco za 3. čtvrtletí 0,6 ng / m3. V Praze a Českých Budějovicích byly tyto hodnoty výrazně nižší.
Ve dvou různých obdobích odebraly vzorky od 65 městských strážníků. Různá míra znečištění se pak podle vědce odrazila v narušení chromatinu ve spermiích u sledovaných vzorků. V případě Ostravy tým zjistil, že medián narušení chromatinu činil 22,6 procenta na jaře a 18,6 procenta na podzim, což označili za velmi významný rozdíl. V Českých Budějovicích pak byli podle Rubeš naměřené hodnoty ohledně poruchy DNA hraniční, zdůraznil však, že tam pracovali s malým množstvím vzorků. V případě Prahy podotkl, že rozdíly nebyly statisticky významné. Výsledky projektu podle něj však jasně prokazují, že znečišťující látky v ovzduší podstatně přispívají k narušení DNA ve spermiích. Zhoršená oplozovací schopnost byla dosud popsána u mužů s více než 15 procenty spermií s narušeným chromatin. Nad 25 procent je podle vědců již zjištěna výrazná ztráta schopnosti oplodnění.
Další část studie se zaměřila na biologický monitoring hlídačů a jejich zatížení škodlivými chemickými látkami. Podle Jany Pulkrabové z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze výzkum prokázal zvýšené hladiny hydroxylovaných metabolitů polycyklických aromatických uhlovodíků v moči ostravských strážníků. Tyto látky jsou podle vědců sledovány například z důvodu jejich karcinogenních účinků. Pulkrabová však podotkla, že z těla se vylučují poměrně rychle.
Výzkumy byly uskutečněny v rámci projektu Zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí. Řeší hodnocení vlivů vybraných rizikových faktorů životního prostředí a životního stylu na zdraví a stárnutí populace v průmyslovém regionu. Projekt trvá od roku 2018 do roku 2023. Vědci 2. září v Praze představili výsledky prvních výzkumů.