Toky magmatu mohou předpovědět příští erupci sopky

Geologové z Uppsalské univerzity se rozhodli vystopovat pohyby magmatu pod sopkou Kamerun, čímž si slibují zlepšení předpovědí budoucích erupcí. Sopka Kamerun je jednou z největších a nejnebezpečnějších sopek Afriky a její erupce přímo ohrožují téměř půl milionu lidí, žijících na úpatí a v blízkém okolí. Analýza pohybu magmatu vědcům umožnila nahlédnout do jejího vnitřního fungování – zkoumané krystaly z erupcí z roku 1999 a 2000 odhalily překvapivě složitou síť chodeb a „potrubí“ v jejích útrobách.

Harri Geiger z Uppsalské univerzity uvedl, že v rámci jejich studie se jim podařilo zrekonstruovat hloubkové rezervoáry magmy na samotném dně Zemské kůry, jakož i mělké magmatické bubliny v nejsvrchnějších vrstvách kůry. Zmíněné magmatické bubliny se v dobách klidu přesouvají a zřejmě hrají nezanedbatelnou roli v přípravě sopky na její další „velký den“.

Studie dále ukázala, že mezi erupcemi se shluky magmatu je postupně posouvají do stále mělčích sfér kůry, kde pokračují ve vývoji a kde jejich výbušnost neustále narůstá. Delší interval mezi erupcemi tedy zvyšuje pravděpodobnost, že další erupce bude velmi silná a výbušná (podobná, jako erupce islandské sopky Eyjafjallajökull z roku 2010).

Abigail Barker z Uppsalské univerzity podotkla, že je velmi snadné pozorovat signály sopky, avšak je velký problém pochopit, co vlastně pozorované signály znamenají. Tým monitorující sopku Kamerun doporučil se zaměřit se na seismické signály migrace magmatu z hloubek přibližně 20 kilometrů, protože právě ty, s největší pravděpodobností, předpovídají nadcházející erupci. Výskyt mělkých magmatických bublin zřejmě určuje eruptivní potenciál sopky a v budoucnu by tedy měl být monitorován nejen v sopce Kamerun, ale i v jiných sopkách po celém světě.