Posilování? Dělá vás chytřejšími

Nejzřetelnějším přínosem posilování jsou silné, dobře vyvinuté svaly. Silový trénink má však více výhod. Ještě překvapivější je, že podle některých vědeckých studií, které zjistily souvislost mezi silovým tréninkem a zlepšením kognitivních schopností, by nás zvedání činek mohlo dokonce učinit chytřejšími.

POSILOVÁNÍ VÁS ČINÍ CHYTŘEJŠÍMI?
První studie, která to tvrdí, pochází z univerzity v Sydney. Studie publikovaná v časopise Journal of the American Geriatrics Society se zabývala skupinou lidí ve věku 55 až 86 let s mírnou kognitivní poruchou – předchůdcem Alzheimerovy choroby, kteří měli za úkol provádět kombinaci posilování a mentálního tréninku. Trénink zahrnoval cvičení s váhami rovnajícími se 80 % maxima, které byl každý účastník schopen zvednout, a to 2krát týdně. Jak dobrovolníci sílili, zvyšovala se zátěž až na maximální úroveň 80 %. Po pouhých šesti měsících tréninku se na snímcích magnetické rezonance ukázalo, že se vedle svalů zvětšily i určité oblasti mozku a zlepšily se intelektuální schopnosti některých účastníků.

Dr. Yorgi Mavros, který studii vedl, shrnul výsledky takto: „Čím silnější lidé jsou, tím větší přínos pro jejich mozek to má.“ Ačkoli se studie zaměřila na osoby ve věku 55 let a více, podle vědce by tento mechanismus mohl fungovat u všech dospělých. K podobnému závěru dospěl tým vědců již v roce 2014, kdy prokázal, že celkové kognitivní schopnosti skupiny dobrovolníků se po silovém tréninku výrazně zlepšily, zatímco – kupodivu, ale je to tak, cvičení mozku pomocí her a testů stejný účinek nemělo.

• 

V další studii Teresa Liu-Ambroseová z Laboratoře stárnutí, mobility a kognitivní neurovědy na Univerzitě Britské Kolumbie testovala vliv různých druhů sportu, včetně silového tréninku, na proces stárnutí mozku skupiny zdravých žen ve věku 65 až 75 let. U žen, které dvakrát týdně zvedaly činky, se bílá hmota zmenšila podstatně méně než u dobrovolnic z ostatních dvou skupin, které se věnovaly jiným pohybovým aktivitám. „Tyto údaje naznačují, že silový trénink může příznivě změnit strukturu mozku, ale je třeba dosáhnout minimálního prahu cvičení,“ uvedla doktorka Liu-Ambrose a upozornila, že k dosažení těchto nečekaných zlepšení pravděpodobně nestačí chodit do posilovny jednou týdně. Ale dvakrát týdně alespoň.

Na podporu těchto dvou výzkumů existuje také práce provedená v roce 2019 dvěma nezávislými výzkumníky, kteří analyzovali 18 studií na toto téma: jejich závěry jsou, že odporová cvičení a silový trénink skutečně zřejmě způsobují podstatné funkční změny v mozku, zejména v čelním laloku, doprovázené zlepšením výkonných funkcí. Kromě toho by odporový trénink vedl k menší atrofii bílé hmoty. Vědci však upozorňují, že dostupných studií je poměrně málo, takže výsledky je třeba interpretovat opatrně a je třeba provést další výzkum, aby se prozkoumaly základní neurobiologické mechanismy a zjistilo se, zda pozitivní výsledky mohou být povzbudivé i při léčbě starších lidí s demencí, sarkopenií a/nebo dinapenií. Stručně řečeno, abychom zjistili, zda silový trénink může být i součástí léčby, a ne jen zdravého životního stylu.

PROČ JE TĚŽKÝ TRÉNINK DOBRÝ PRO MOZEK?

Ale co přesně se děje na buněčné úrovni? Jak ovlivňuje silový trénink, zvedání závaží vaše IQ? Vědci to nedokážou přesně říct, ale mají několik teorií. Mohlo by to být proto, že silový trénink zvyšuje průtok krve do mozku, čímž se do nervového systému dostává více kyslíku a živin. Nebo ze skutečnosti, že vyšší hladiny IGF-1 stimulují mozek. Nebo prostě proto, že vytrvalostní cvičení zlepšuje náladu, a několik studií ukázalo, že právě u starších dospělých je lepší nálada spojena s lepšími výsledky.