Láhev jako tekuté zlato? Investice do prémiového alkoholu jsou na vrcholu
Na představu bohatství a luxusu v podobě zlata a drahokamů jsme zvyklí. Vzhledem ke své vysoké hustotu dokáže zlato koncentrovat v malém objemu značnou hodnotu. Cenu určuje zejména jeho nedostupnost a omezené zásoby na zemi, takže nepodléhá krizím ani devalvaci měny. Limitované edice alkoholu se však stávají stejně hodnotnou možností investice.
Láhev whisky, která se prodala za 1,9 milionu dolarů. Whisky Macallan Fine & Rare 60 Y.O. 1926 se stala jedna z nejdražších lahví vína nebo destilátu, která se kdy vydražila. Je to už podruhé, co láhev tohoto druhu změnila historii. Láhev stejné značky Mallacan pokořila stejný rekord a prodala se za 1,2 milionu dolarů v Londýně.
Portál WhiskyInvestDirect uvedl, že v letech 2011 až 2016 měli investoři průměrné výnosy okolo 11,6% ročně. Tento zisk je dokonce vyšší než u samotného zlata.
Alkohol jako investice
Na zvyšující se hodnotu destilátu má obecně vliv hlavně popularita značky, počet vyrobených lahví, věk a výjimečnost samotné láhve. Čím je alkohol starší, tím je hodnotnější, protože při zrání odpařuje, co se nazývá „andělská daň“. Zmíněnou 60-letou, téměř dvoumilionovou whisky z palírny Macallan, která je známá svými kvalitními produkty, není vůbec jednoduché vyrobit.
„Věk skotské whisky je limitován tím, že podle zákona whisky v sudu nesmí klesnout pod 40% alkoholu. Whisky jde do sudů většinou v síle pod 70% alkoholu. Není výjimkou, že se ročně ze sudu odpaří i více než 1% alkoholu i tekutiny. Záleží zejména na kvalitě a skladování sudu. U této whisky se ročně odpařilo číslo hluboko pod průměrem a právě to z ní dělá takový vzácný unikát.
Citrusy, květy, sušené ovoce a trochu dřeva
Vytvořit kvalitní alkohol, který bude časem získávat na své chuti a hodnotě, je přitom skutečná alchymie. Každý výrobce klade důraz na jiný detail, ale aby vznikl výjimečný produkt, musí se všechny vlivy navzájem doplňovat a v ideálním poměru propojit.
Mezi zásadní faktory patří kvalita vody (čistota, složení, pH), fermentace (rychlost kvašení, použité kvasinky), způsob destilace (tvar destilačního přístroje, způsob ohřívání, rychlost procesu …) a zrání.
Právě zrání alkoholu je podle odborníka jednou z nejdůležitějších věcí. „Říká se, že v sudu, ve kterém whisky zraje, vzniká až 60% výsledných chutí. Skotská whisky je chuťově nejrozmanitější alkohol na světě. Je to zejména tím, že Skotové používají také sudy, ve kterých předtím zrál jiný alkohol. Ten je nasáklý v dubovém dřevě a whisky si během zrání postupně vytahuje` jeho příchutě a nuance.
Jemná dřevnatost chuti pochází právě ze zrání v dubovém sudu, délkou zrání se samozřejmě zintenzivňuje. „Ovocné příchutě vznikají už při samotné destilaci whisky. Kotlíkové destilační přístroje ve skotskou se vyrábějí výhradně z mědi a bylo prokázáno, že při kontaktu alkoholu s mědí mohou vznikat různé ovocné příchutě.
V konečném důsledku je to právě kombinace všech detailů, co rozhodne, zda se z alkoholu stane (dvou) milionová investice. „Zda je hřích takovou whisky vypít? To záleží hlavně od důvodu koupě. V tomto případě však asi šlo nejdříve o prestiž velmi bohatého člověka.“